Domluvili jsme se že vyrazíme ve čtvrtek (26.10.06) po práci, ve složení Jirka Leník, Pepa Mezera, Franta Sehnoutek, Já a moje Kačka a že vezmem s sebou Teufela, protože má krytý transporťák.
Tam jsme dorazili těsně před desátou večer. Hned se nás ujali domorodci, zatáhli nás do "Modrý holubice", nebo jak se ta krčma jmenovala a pohostili nás jejich vínem, jak jinak ve Veltlínsku. Ubytovaní jsme byli ve 4-lůžkáči v budově školy - vezl jsem s sebou běžný lůžkoviny, tak jsem Kačce v koutě zřídil "přistýlku". Druhý den jsme dali Teufela do kupy a chystli jsme se ho našim autem odtáhnout na úpatí kopce, odkud místní lítali s Ka-8. Hned jsme narazili, že na plochu nesmí soukr. auto - tak jsme to nechali na nich.
Lítalo se na dvě lana - jedno naše a jedno jejich - to teda vypadalo - jeden silnej pramen, ze kterýho viselo plno natrhanejch slabejch gumiček, bylo chlupatý jak ocas mamuta. Docela to odsejpalo. K obědu jsme si dali knédl (něco jako špekovej) zelíčko a vepřový s džusem, zhruba za 8 "éček". A odpoledne se zase lítalo. Navečer, poslední start, jsme nechali Teufela vytáhnout nahoru na kopec a vystřelili jsme ho tam odtud - to je ten obrázek s tím západem slunce.
V sobotu ráno přijeli Hronáváci Emil Slíva a .... Dostál se Šohajem. My jsme tak nějak byli domluveni, že půjdeme do autovleků. Nejdřív jsme chtěli vzít naše auto, ale byli jsme zadrženi, že jezdit se bude jejich - přidělili nám starýho mikrobusa VW Caravan, či co to bylo - ten měl problem utáhnout sám sebe. Už jsme byli připraveni na startu a pořád ve vzduchu visel organizační chaos, který vyvrcholil tím, že jejich VW není schválen na autovleky, na rozdíl od naší Zafiry, která schválena je, stejně jako lano k tomu určené. A to pak už pak šlo.
Odpoledne jsem s Kačkou vyrazil do nedalekého městečka Bad Deutch Altemberg. Objevili jsme tam římské lázně, prošli se po břehu Dunaje a na turistické mapě zjistili, že druhé straně městečka je ňáký římský anfiteátr. Tam jsme zaplatili vstupenku (8€), která platila do dalších dvou zařízeních - muzeum a římský skanzen (open air museum) - pro ten jsme se rozhodli. Na prohlídku jsme měli zhruba 20 min. do zavíračky - byly to rozlehlé vykopávky římského sídliště, kde byl jeden dům i se zahradani a vnitřním vybalením, kompletně zrestaurován. Cestou zpět na letiště jsme se ještě zastavili v polích u polorozpadlého římského oblouku, který tam zbyl z takový ňáký stavby.
V neděli jsme se sbalili a lehce po poledni vyrazili domu. Co dodat na závěr - počasí se vydařilo - bylo pěkně, teplo, trochu větru (akorát v neděli cestou to fučelo jak blázen do protivky a chodily přeháňky). A jinak - jako vždycky jsme se tam předvedli jako ti nejlepší odborníci - vzhledem k těm Římanům - vidi - vini - vici, nebo jak je to.
A tady jsou nějaké obrázky:
