Ulfovy narozeniny a letecká pošta na Schwartenbergu - XX.10.2oo8

Jednoho hezkého podzimního rána se s rogalem z nebe snels náš přítel Ulf Kern - z nedalekého německa - a že nás přiletěl pozvat na oslavu svých padesátých narozenin, které se uskuteční XX.října na horské boudě Schwartenberg - nedaleko od českého Mníšku - kde se těchto svazích v letech 1932 až 1943 hojně plachtařsky létalo. Slovo dalo slovo a hned bylo, dohodnuto, že se tam udělá velká výprava - manšaft + malý naviják + Hols der Teufel .. a že se - jako kdysi plachtařsky poveze letecká pošta ..... k této příležitosti byla vytištěny speciální pohladnice ....

takhle nějak to bylo ....

v sobotu ráno jsme vyrazili z Rané - ve složení já, Jirka Leník s jeho sestrou sme tahli malý naviják .... Emil Slíva jel ve svém karavanu a vezlFrantu Sehnoutka ... a chvíli po nás ještě razil Tomáš Mezera s rodinkou a Pepou Mezerou.

už od rána to vypadalo, že bude hezký podzimní den ...






Na místě - už byl Gerhard Maleschka se svýmu "kumpány" .. a Hols der Teuflem, kterého jsme na trávniku, hned vedle parkoviště dali dohromady ...






.. a hned, že by se to mělo prubnout - aby, až Ulf poletí, aby už věděl co a jak .. a tak ... a taky, aby se něco dělo - tak určili mě - že já budu tím pokusným králikem ... Tojfla jsme přemístili na takouvý kopeček hned vedle parkoviště - směrem skrz průsek křovinami do volné krajiny v údolí.
... že mě cvrnkou gumou ze svahu - já přistanu někde tam dole na tý "loučce" - posekaný vojtěšce - a navijákem že mě pak cuknou zpět nahoru - a pak přistavu o 270st od směru startu na loučce směrem k parkovišti ...






... zpočátku se to zdálo úplně jednoduchý ... ale postupně se vynořovaly otázky - jako třeba - je to krapíček do závětří, kolik bude výšky na bezpečnou zatáčku .... a co ty krávy, co tak právě procházely ... jak je to tam rovný a tvrdý - a jakej bude naviják do kopce ... ale když už bylo zapnuto lano a dva mnanšafty ho začaly napínat ... tak se muselo myslet jen na let a rychle kombinovat všechny možný situace do nejlepšího řešení ....
... let byl hezký ... sluníčko svítilo ... jen to svištělo ... trochu jsem si vybočil doleva - abych měl před sebou víc volného prostoru - dala by se sice přeletět silnice- za ní byla taky krásná rovina ... ale takhle to bylo lepší ....ještě nad koncem toho pole jsem dotočil zatáčku do protivky - krapíček jsem to rozjel .... a pak ladné přistání do svahu - s dojezdem kousek od mezičky ... a ajhle - na tý mezičce byl elektrický ohradnik .... takže ty krávy tam měly něco jako ohrazenou ulici ...






...což krapíček stěžovalo natažení lana, které bylo taženou dvoumužně - z kopce dolu to šlo ...






.. Tojfla jsme přestrkali na nejzašší konec pole - na křižovatku s autobusovou zastávkou, zapjali lano ... a už mě to zas táhlo do luftu .....






.. no - zpočátku jsem nastoupal tak 30m ... ale pak začal víc stoupat i terén ... trošičku toho závětří ... a radějc jsem si držel krapíček větší rychlost (kdyby něco) ... takže výsledkem bylo, že i když naviják mě přitahoval k sobě, já stoupal (stejně jak terén pode mnou), jsem pořád setrválal ve stejné výšce ...
.... už jsem počital s tim, že v relativně malé výšce přeletim parkoviště bez možnosti udělání zatáčky a přistanu rovným letem do předem vyhlédnutého pole, na druhém svahu kopce ....
... ale .... jakmile jsem byl v a nad úrovní vrchu kopce - tak mi vyloženě zavál svěží vítr do křídel ... a já začal pořádně stoupat ... a po chvíli už bylo jasný, že přeletim tu horskou boudu, která byla přede mnou .. a i ten vysílač - co stál vedle .. a že budu mít výšky haba-fuk na zatáčku o 270st a "ukázkový" přistání s dojezdem k parkovišti ...
... Tím bylo ověřeno, že by to šlo ...






Následně jsme se odebrali do pohostinství "na kafe" a hlavně napsat onu leteckou poštu - všem známým, zatímco Teufel "odpočíval" u parkoviště ...






Před druhou hodinou začalo být rušno ..
Gerhard připravik kanón, že výstřelem dá pokyn ke startu ..






Protože se parkoviště poměrně zaplnilo sobotními výletníky, chtějícími si užít krásného podzimního dne se, tak už nebylo možné použít pro start ono vyzkoušené a ověřené místečko. Rozhodli jsme se startovat proti směru přistání - a ještě trošku víc , abychom využili protivětru k získání co možná největší výšky - po startu bylo nutno udělat zatáčku, zhruba o 110st, a obletět žebírko svahu - to byl úkon navíc od "zkušebního" letu, aby se dostalo nad loučku pro přistání.
Všechno probíhalo jak po drátku ...
Ulf nasedl, vzal si s sebou kufřík s leteckou poštou ...






.... Gerhard vystřelil z kanónu .... tahouni se rozeběhli a natáhli lana ...






.. a už letí ... zatáčka směrem do volného údolí ... a mizí nám za svahem ...






.. krásné přistání u křižovatky v rohu louky ...






... natažení lan od navijáku ...






... start z "dola" nahoru ...






... a krásné přistání zas u parkoviště ...
... jen s tím rozdílem, že tenkrát tu leteckou poštu byl pilot hodit do schránky dole ve vsi ... ale jelikož dnes tam již pošta není ... tak byl poštovní kufřík přivezen zpět a pohlednice jsme si rozebrali, že je pošlem z domova ... :o(






Když už bylo všechno rozbalené ... tak, že si ještě "skočí" Gerhard ...






Vše probíholo stejně hladce, jak ony dva předchozí lety ...
.. start ... zatáčka nad údolí ... natažení lan ...






... a pak se to stalo ....

kde se vzaly - tu se vzaly ...začaly se vracet ony krávy ..







.. a jak tam bylo natažené to navijákové ocelové lanko - tak ony si myslely, že je to ohradnik, zastavily se, a bály se jít dál ... no, krávy ....







Tak nám nezbylo nic jiného, než že jsem se vydal k nim a pomocí kravský řeči je přesvědčil, že to je jen lano z navijáku, že to se může překročit a převedl jsem je přes něj domů ....

.. pak už to šlo zas jak "po másle" ... start ... oblet vrcholku a přistání na plácku na parkovišti ...






.. to už pokročil čas ... tak jsme sbalili všechny saky-paky ...






... a pomalu se připravovali na večerní hostinu ..






... která začala, v hlavnim sále (nízká část boudy v levo) hned co je zapadlo slunko ...






No, hostí tam bylo ... a projevy ...a gratulace ...






.. padesátisvíčkový dort ...






... jídla.. pití...






Pro zpestření večera jsme pouštěli čínský lampionový draky ...






Bylo i půlnoční překvapení - ale nikoli nahá hadí žena vyskočila v těch ohňostrojových koulí - nýbrž zmrzlina tam byla ... která byla vynikající s ovocem ...






... a když už jsme to všechno snědli a vypili .... a byla černo-černá tma ...






.. tak jsme šli spát ...






A ráno, raníčko ...






.. po snídani jsme se rozjeli domů ... a i v neděli byl krásný den ...






Tímto děkujeme Ulfovi za pozvání ....