POLSKO 2011

Na letošní rok, 2o11, jsme si naplánovali dovolenou na polském pobřeží Baltu - od pátku 15. do soboty 23.července

.. a takhle nějak to zhruba proběhlo ......

PÁTEK 15.7.

Věci jsem měli napakované a naložené v autě už ze čtvrtečního večera.

Ráno jsme vyrazili zhruba v 8 hodin - směrem Teplice - Ústí - Drážďany - Berlín - Štětín.
Cestou jsem udělali několik zastávek. Jedna, mezi Berlínem a Štětínem, náhodou vyšla na odbočku k Ebrswalde ... k městečku Marienwerder. Zastavili jsme pod mostem a šli se trochu protahnout podél kanálu ... a ajhle - ony tam jezdily velké nákladní lodě - ze Štětína .... tam plné, nazpátek prázdné. Byl to "Oder-Havel kanal"

Po přejezdu polské hranice, jsme si vyměnili peníze a rozhodovali se, kam vlastně pojedeme. Původně jsme měli vytipovanou oblast kolem města Leba, kde jsou vyhlášené písečné duny, ale pár dní před odjezdem jsme dostali dosti zajímavý tip, že na západ od města a přístavu Swinoujišcie jsou nějaké útesy a prázdné pláže. Ale - v úterý nám zas někdo ukradl tlf dráty mezi naší vískou a Libčevsí, tak jsem byli bez netu a fonu a nemohli to více prověřit. Nakonec jsme se rozhodli vydat se dále do hloubi Polska, abychom byli blíže k dunám.
.... a jak si to tak valíme, po vcelku plné silnici, tak jsem se v jednou přehlednou chvíli rozhodl předjet dodávku, co nám zakrývala výhled na cedule. No - přiznal bych, že to bylo trošičku za hranicí povolených rychlostí - co mám zkušenosti z Polska, tak zdejší policie hodně často měří rychlost. Jen co jsem tu dodávku předjel - tak v dálce před náma se objevil policista se zvedlou plácačkou, ukazoval na nás a ať zajedeme na stranu .... naštěstí to byla jen běžná silniční kontrola.
Cestou jsme vybrali kousek pobřeží u města Darlowo - a za městam Koszalin jsme tam odbočili. Měli jsme představu nějakého menšího kempu, co možná nejblíže k moři. Když jsme přijeli k Pobřeží - nestačili jsme se divit - všude byly velké kempy, ubytování v apartmánech, chatičkách, mobilhoumech ... centrum města byl přeplněno turisty - všude nějaké stánky se vším možným - zmrzlina, ryby .... a do toho cyklisté a různé šlapací 4-kolová kola ..... a kolotoče, centrifugy ... a tak.

Tak to rozhodně ne - a vyrazili jsem podél pobřeží dál - směr Jaroslawiec. Tam to bylo to samé - tak teda ještě dál - ale - začalo poprchávat ... nějak nám ubylo nafty víc, než jsem předpokládal - ujeli jsme jen 800km a už ručička šla do červeného ... ta bedna na střeše si vzala asi o litr a čtvrt víc a nejspíš jsme neměli nádrž úplně plnou - až po špunt.... a už delší dobu jsme nepotkali pumpu .. a začalo už být docela večer a drobně pršet - tak jsme se rozhodli vrátit zpět do Darlowa - tam by měla být pumpa ... a že přespíme někde v apartmánu a ráno najdeme hezký kemp.
Do oka nám padnul domek ve vesnici Zakrzewo - za 30 za dospělého a 15 za dítě jsme měli hezký 4-lůžák s koupelnou a záchodem v patře nad garáží v zahradě - jen z vnějších schodů se šlo rovnou do pokoje - bez předsíňky na přezutí, nebo očištění bot.

SOBOTA 16.7.

Ráno bylo teplo, po dešti, vysvitovalo sluníčko a docela foukalo. Sbalili jsme si svoje saky-paky a vyrazili směrem na Darlewo - k pumpě. V městečku byla jedna, ale u ní fronta aut až na nedaleký přechod na silnici. Zkusili jsme popojet ještě kousek dál, nebude-li tam ještě jedna - a nebyla - tak jsme se vrátili do fronty. Když jsme měli skoro plnou, tak už bylo veseleji. Když jsem stál ve frontě u pokladny, tak jsem si prohlédl mapku města - v Darlowu je zámek pomořanských knížat, tak kudy k němu. Stihnul jsem zaregistrovat, že je směrem do centra z kruháku. Tak jsem tak nějak vyrazili. Pár úzkých uliček a jednosměrek - a už jsme se vezli trochu jinam - dojeli jsme k pobřeží - a pak k přístavu - to se také hodilo.

jedno z prvích, na co jsme narazili - hned po spoustě různě upravených ryb, byla projížďka lodí. Jelo se 3/4 hodiny, sice na motor, ale pirátskou galeonou - a hlavně - jak foukalo, tak byly na moři hezké vlny.

Hned jsme zakoupili lístky ... a co jsme měli zhruba hodinu a půl času, do vyplutí, tak jsme "zdolali" tamní maják.

.. plavba lodí byla úžasná --- hned jsme zabrali místo na přídi... ve vlnách chodila nahoru a dolu o víc jak metr ... trochu dál ... byla osoba, které to nějako nedělalo dobře ... na rozdíl od ní - jsme si to báječně užívali ...

No - po připlutí nazpátek do přístavu .. byla doba již pokročilá .. a tak jsme si dali v přístavní restauraci něco k jídlu. Zezačátku jsme měli trochu jazykové nesrovnalosti v názvech různých rozmanitých ryb ... já si dal smažené sledě - ten se řekne stejně. Kačka si dala smaženého halibuta - byl moc dobrý ...později jsme, ve slovníku, našli, že je to velký druh platýze - a ten je opravdu dost dobrý.

Po obědě jsme vyrazili dál - směr Jaroslawiec. Jeli jsme nejbližší cestou poděl pobřeží, jestli tam nebude nějaký "menší" kemp. Kousek za městem asfaltka přešla v pískovou cestu a jeden takový vcelku vyhovující kemp tam i byl - byl to jeden z posledních z obrovského komplexu kempů. No - bylo odpoledne, tak jsem se rozhodli, že zkusíme najít nějaký ještě víc "bokem" od rušného centra. Asi po dvou kilometrech pískové cesty - vedla těsně podél pobřeží - jsme přijeli na dosti širokou asfaltku - parkovalo tam plno aut. co se byli lidé koupat. Asi po dalších dvou kilometrech tadle široká cesta přešla v normální silnici - a v tom mi to došlo - to bylo bývalé záložní vojenské letiště i se stojánkami.
Po chvilce jsme dojeli do města Jaroslawiec. A tam - samozřejmě - jak jinak - také jsme vylezli na tamní maják.

.. a z něho byl hezký výhled ... jak na moře, tak na městečko.

.. také tam měli skvělou zmrzlinu ...

Z Jaroslawce dál na východ, podél pobřeží se jet nedalo - byl tam vojenský prostor a velké jezero tak jsme je musel objet. Občas jsme zkusili nějakou silničku směrem k moři, ale byla tam jen závora a ostnatý plot.
Minuli jsme město Ustka a dojeli pozdě odpoledne jsme dojeli do městečka Rowy, které leží na západním okraji Lebského národního parku, kam jsme měli namířeno do dun. V Rowy to bylo to samé - mraky turistů ... velké a dosti plné kempy.
Bylo to těžké rozhodnutí - jestli se zde ubytovat, nebo objet ještě další jezero, najet ještě tak padesát kilometrů a dojet do města Leba, které je vyhlášené východisko do národního parku a dun a ubytovat se tam, už večer a za každou cenu.
Riskli jsme to. Do Leby jsme dojeli už docela navečer. Bylo to tam úplně stejné-plné turistů, jako všude jinde. Objeli jsme několik kempů na okraji a nakonec jsme se ubytovali v nejzažším od centra směrem na východ - Ginter Park.

Původně jsme si zaplatili pobyt na 2 dny - stálo nás to 74 zlotych na den. Měli jsme v plánu, že si jeden den odpočineme, pak se koukneme na ty duny a pojedeme někam, kde je větší klid. Nakonec to tam bylo docela dobré - v noci sice z dálky byla slyšet nějaký hudby, ale jinak tam byl klid ... a navíc, co jsme o tom přemýšleli a co jsme viděli, tak všude to bude asi stejné. V Darlowu, na parkovišti jsem potkal nějaké auto s ústeckou značkou - jen tak jsem je pozdravil - byli z Ústí na Labem ... trochu jsme dali řeč, a poradili mi nějaký malý kemp u Kolobřehu - ale bylo to daleko nazpátek a zase balit stan a tak .. se nám nechtělo. Nakonec se mám tady líbilo ... a poslední dny jsme šli s cenou - po "skontu" na 60 za den :o) . Postavili jsme stan a, už za šera, se zašli podívat k moři....



NEDĚLE 17.7.
Vítr se uklidnil ... od rána svítilo sluníčko ... a po dvou dnech na cestách .. no, trochu i necestách ... jsme odpočívali a koupali se v moři ....
Pláž byla od kempu tak 300-400m. Hned za kempem byl pás nějakých opuštěných vojenských objektů - převážně různé zakopané garáže, nebo na nich byla vrstva hlíny - písku a rostla tam tráva - jako maskování.

Pak následoval pás borového lesa ... a v něm dvě menší a na konci jedna větší duna ...

.. a pak ... už pláž - byla široká a písčitá - jak jinak, když ty duny jsou z písku vyfoukávaného z pláže - a ten se tam vyplavuje skrze vlny z moře, kde je daleko od břehu písčitá mělčina ....

V místech, co jsme byli .. to bylo ještě poměrně blízko kempů a městu - tak tam bylo docela dost lidí ... ale směrem k městu - to bylo ještě lidnatější. Hned jsme očíhli situaci a příště jsme šli o kousek dál ...

.. sluníčko svítilo ... bylo tak kolem 25st ... moře jak zrcadlo .. tak jsme si jej užívali .. celý den .. plavali a tak ...



PONDĚLÍ 18.7.
Dopoledne lehce pršelo, podle předpovědi, družic a radarů to odpoledne mělo přestat, tak jsem si naplánovali návštěvu místního dinoparku. Duny jsem odložili na úterý.

Zhruba kolem druhý přestalo pršet a zhruba za hoďku vylezlo sluníčko a bylo vedro. Tak jsme změnili plán a vyrazili na duny - do Slowinského národního parku. Výhodou bylo, že jak bylo docela brzo po ošklivém počasí a bylo tam docela málo turistů. Trochou nevýhodou bylo, že písek byl mokrý od deště a ani zas tak moc nefoukalo, tak se nepohyboval - ale jak byl vlhký, tak se po něm zas lépe chodilo. Od vstupu, u vesničky Rabka, je to k dunám 6 km - tak jsem cestu tam jeli vláčkem.

Prošli jsme se po dunách - byl tam vyhrazený prostor, kam se mohlo ... a vedlo to na pobřeží .. .

... tam jsem chvíli pobyli ...

... a pak jsme po pláži vyrazili zpět.

Cestou zpátky jsem, zhruba v půli cesty, sešli z pláže, že ještě navštívíme bývalou základnu raket V2.

Jenže, když jsme tam dorazili, tak už měli zavřeno - už bylo po osmé večer.

.. Tak jsem zas šli pěšky dál - tentokráte už lesem. Cestou do kempu jsme si ještě u zdejšího přístavu zakoupili nějaké uzeno ryby (losos, sleď a ještě něco) a housky k večeři.



ÚTERÝ 19.7.


Už od rána svítilo sluníčko a bylo jasno. Vypadalo to na krásný letní den. Po snídani a dalších nezbytných činnostech ....

.... jsme se rozhodli, že navštívíme místní Dinopark Leba. Ondráš se tam těšil už tak dva dny.

Na to, že ten park funguje od loňska (2o1o) byl nad očekávání obrovský a pořád se bylo na co dívat....

... jako třeba Flinstouni ...

... a různí dinosouři ....

.... opolidi a Neandrtálci ....

.... část parku byla nad vysušeným močálem - šlo se po hatích v rákosu, všude kolem byly ty dinosauři ... a různá jezírka a kanály ...... Hlavně - byla udělaná trasa prohlídky, že prošlo postupně všechno a nic se nevynechalo.

.. a pak, že nerostou .....

... a další potvory .....

.... ke konci byl i statek s pecí, tkalcovským stavem .. a nějakými domácími zvířaty, jako třeba koza, ovce, lamy, klokan. Strávili jsme tam celé dopoledne .. až nám z toho vyhládlo. Tak jsem si dali lehký obídek z jednom z mnoha zdejších bifé ...

... a pak ještě chvilku do dětského koutku ....

.. rozhodně to stálo za to ....vše bylo krásně upravené ... ani zas tak moc lidí tam nebylo .. fakt dost dobrý ...
.. jo - ještě něco - jak Čína zaplavuje svět svými všelijakými výrobky - tak už je to od pravěku - mají zde zkameněliny made in China :o)

Když jsme se vrátili do kempu ... chvíli jsem přebalili baťohy a bo bylo hezky, tak jsme vyrazili k moři. Předchozí den jsem šel trochu na průzkum zdejších lesních cest - a jedna stezky .. po nějaké vzdálenosti vede skoro až na pobřeží - že se nemusí přelézat duny. Tak jsem se tudy vydali - abychom byli trochu dál od návalu lidí.
V lese rostly borůvky - tak jsem jich pár sezobli ....

.. jenže - našli se tací jedinci, kterým se pohodlná cesta zdála příliš dlouhá ... a vykňučeli si, že se půjde zkratkou po pěšince.

... ale ouva ... "nečekaně" tam bylo několik dun, které bylo třeba překonat .... vyleze se na jednu - a prudký sráz dolu - a další vysoká duna .... s prudkým svahem vzhůru - když se stoupá vzhůru, jemný písek se boří a klouže to dolů a to zpomaluje - když se sestupuje dolů - je to to samé - ale efekt je opačný - značně to urychluje sestup ... chvílemi to vydalo jako "ztraceni v poušti"

... pak .. nejednou ... konečně na skoro liduprázdné pláži .... asi 2oo m od hezké cesty ....

... a pak už jen vodní hrátky ....

.. no ... a když jsme se vrátili navečer zpět do kempu - tak jsem si, s Ondrášem, ještě odskočil, osvědčenou nejkratší cestou na pláž .. na západ slunce - jak jinak, než do moře ..




STŘEDA 20.7.

Ráno zase trochu pršelo, tak jsem se povalovali ve stanu. Když odpoledne přestalo, vydali jsme se na výlet, asi na 12km, vzdušnou čarou, vzdálený maják Stilo. Muselo se objet jezero.
Nejdříve jsme najeli na hlavní státovku, asi 15 km daleko pryč od pobřeží, tam otaď jsme jeli asi 5km rovnoběžně s pobřežím a odbočili směrem k majáku. Po chvíli jízdy jsme dojeli k ceduli "Leba 6" - asi jsme někde špatně odbočili .. trochu jsme se vrátili nazpátek a podle mapy jsem vybral nejkratší cestu k silnici, co vede k majáku. Byla sice jen písková, ale jelo se po ní hezky .. do této odbočky...

.. Podle mapy se mělo jet vesnicí Dymnica (vlevo) - ale - kousek za vsí se zpevněná písková cesta změnila na nezpevněnou - měkký písek se vcelku bořil .... a pak ... kousek před lesem .... byly na cestě vyschlé hluboké louže s jemným pískovým bahýnkem na dně. Když už to dál jet nešlo, že bylo vidět, že dál je to ještě víc rozbahněné, tak jediná možnost byla vycouvat.
kousek to šlo . do prvního bahniska - jet mimo kolej nešlo - na jedné straně byly větve křoví a na druhé strouha - ano, pak se to stalo - jak jsem couval na kraji koleje - tak se to smeklo - a už jsme viseli za spodek v bahně.
Lenka s Kačkou mě nevytlačili - tak jsme se vystřídali za volentem - a mě s Kačkou už se povedlo, na dvoje houpnutí, auto vytlačit ven. No - za chvíli jsme zapadli znova - ale to už byla brnkačka - když jsme věděli, jak na to.
Podle mě - jsme měli na té pískové křižovatce je rovně - asi teda .... ale už nějak nebyla nálada to prověřit - tak jsme už jeli obklikou po asfaltce. Beztak jsme ještě stihli přejet jednu odbočku - ala nakonec jsme, asi po hodině a půl, dorazili k majáku :o)

Od majáku to bylo kousek na pobřeží - tak jsme se zašli kouknout, jak vlastně vypadá takové moře .... byly trochu vlny ...

Cestou nazpátek jsme se zase trochu nazobali borůvek ....

... a ve vesnici pod majákem, jsme si dali candáta smaženého na másle s hranolkama a salátikem - byl vynikající! Lenka si chtěla dát pivo a pro děti, vezmeme limonádu - mají tu šťávu a kdyby se dala do vody ... ale .... už jsem se s tim setkal - a nějak jsem to objednal dohromady - a byly nám nality 3 malá piva s malinovou šťávou. No - taky jsem se brčkem napil .. byla to zajímavá chuť ...

Cesta nazpátek do kempu trvala tak čtvrt hoďky :o) ....
Večer jsem šel, s Ondrášem, na jezero na ryby. On chytal na těžko, já jsem občas prohodil třpytku. Chvíli nás tam obtěžovali kachny, pak nedaleko, kde je zákaz vjezdu, na dunách jezdily nějaké 4-kolky. Za chvíli tam byli policajti a zas byl klid. ... a když už tam byli, tak se jeden z nich přišel podívat k nám. Naštěstí se nezeptal, jestli máme nějako povolení - ale popovidali jsme, o tom, že chytáme na housku, jsme z Čech ... a na jih nejezdíme, protože polské pobřeží se nám líbí víc :o).
Se setměním začalo zas drobně poprchávat - tak jsme sbalili saky-paky a šli dom. Lenka s Kačkou se byli projít do města. Když jsme se potkali, ještě jsme zašli - po skoro tmě, přes les k moři - hodně hučelo, byla vcelku vlny a v dálce nad lesem bylo vidět, jak bliká maják, co jsme u něj odpoledne byli.


ČTVRTEK 21.7.

V noci ze středy na čtvrtek trochu víc pršelo - rozhodně žádné záplavy, jako v Čechách.
Ráno byla sice vysoká oblačnost, ale docela teplo. občas vykouklo sluníčko. Vyrazili jsme k moři. Trochu foukalo od moře na pevninu a byly skvělé vlny. Postupně se mraky rozpustily a sluníčko krásně hřálo.

Do kempu jsme se vrátili až k večíru. Dali jsme pozdní oběd a Lenka s dětmi se šli podívat do města - na nějaké dobroty ......

..... a já šel do lesa, podívat se po nějakých dunách. Objevil jsem skvělou, nedaleko od kempu, velkou, vyšší než stromy, že z ní přes les vidět do dálky.
Večer přešla drobná přeháňka a trochu zabouřilo.


PÁTEK 22.7.

Ráno bylo opět jak vymalované ... v noci trochu sprchlo a na nebi bylo něco málo vysoké oblačnosti, ale už od noci bylo hezky teplo. Byl poslední den, kdy jsme tu byli .... tak jsem zas vyrazili - jak jinak, než na maják - tentokráte Czolpino - vzdušnou čarou tak 25 - max 30km ... ale muselo se, tentokráte jen po asfaltkách a hlavních, objet zdejší Jezero Lebsko.
Podle cedulí, je Czolpino nejstarším majákem v Polsku.

.. pohled z majáku na duny ...

..... a pak jsme šli na pláž ... přes nějaké dunky ... a zas byly pěkné vlny .... a po pláží k Czolpino dunám ....
Cestou jsme na kraji vln hledali jantary - jestli nějaké nevyplavily vlny. Různých hezkých kamínků tam bylo plno .. ale na jantary ... jsme nějako neměli zrovna štěstí ....

... a pak se to stalo ... když jsme sešli z pláže, že vejdeme do vnitrozemí - že si obujeme boty - jak jsem šli šplýchajícími vlnami, tak Ondráš najednou neměl sandály ... a ani jsme nevěděli, kde si je sundaval - po pláži jsme šli, odhadem, něco málo přes kilometr a 2x jsme udělali zastávku a na chvíli si sedli - jednou hned na začátku, u majáku, a po druhé - někde v půlce. Navíc jsme byli zhruba tak v půlce okružní trasy parkoviště - maják - duny - takže tam i tam to mohlo být tak dva kiláky ...
Rozhodli jsem to takto - rozdělili jsme se - Jedna skupina - Lenka s Ondrášem se vrátili po pláži hledat sandály a přes maják na parkoviště - a skupina druhá - já s Kačkou - že budeme pokračovat v původní trase - přes duny ....
..... chvíli se šlo lesem - a pak to přišlo ....

.. cesta přes duny - několikrát nahoru a dolu jemným pískem, který se bořil pod nohama a klouzalo to z kopce dolu .... vyloženě, jako bychom bloudili v poušti - když se vylezlo nahoru, tak bylo vidět jsem přes údolí na další dunu - a tam znova ....

.... až jedno údolíčko končilo v lese ....

.. lesem to tady byl pěkný kus cesty.
Druhá část výpravy našla boty - hned, co se vycházelo na pláž od majáku ... a šťastni jsme jelo nazpět do kempu, že se ještě vykoupeme ve vlnách - bylo 25st.
Cestou jsem ještě koupili nějaké sladké pečivo - buchto-perniko-koláče a naložené maso na grilování a když jsme se nabažili vln ... a naposled se vykoupali v moři, tak jsem si udělali grilovačku o třech chodech - buchta - maso - a takový piškotovo-čokoládové koule ....




SOBOTA 23.7.

Poslední den pobytu :o( jedeme domů.
V noci, k ránu a ještě trochu dopoledne, drobně pršelo. Když přestalo, sice balit a nakládat šly, ale stan jsem museli složit mokrý.
Z kempu jsme odjeli zhruba v půl desáté dopoledne. Hned jsme se ještě zastavili v místním přístavu, koupit nějaké presenty domu ....

.... nevybrali jsme nic jiného než nějaké vzorky uzených ryb - fladru (platýz), závitky z lososa a kořeněné sledě.

Cestou trochu pršelo, až zhruba na Polsko-Německé hranice trochu pršelo.
Jeli jsme v podstatě non-stop, jen občas zastávka, něco koupit k jídlu, natankovat, na záchod a tak ...

Po Polsku Leba - Slupsk - Koszalin - Nowograd - Szczecin jsme jeli 311km - jen asi posledních 50 byla dálnice.
Německých 373km, okolo Berlína a Drážďan, bylo jen po dálnici.
Po Čechách - Ústí nad Labem - Teplice - Bílina - to bylo už jen 68km
Celkem teda 752km, za 11 hodin.


RESUME

.. Zprvu jsme měli obavy z velkých turistických středisek, přeplněných pláží, ale v kempu na okraji a na obrovských plážích se dá najít "vhodný" plácek.
Dobré prostředí, ceny zhruba jak u nás, možná trochu levněji, v kempech a na plážích čisto ... pohoda, klídek ...
Čisté a mělké moře - občas skvělé vlna ... holt je to na severu - voda okolo 18st, vzduch okolo 25st.
Hezká a "zajímavá" příroda, plno borových lesů... a ... hlavně všudypřítomné duny - z velejemného písku - od "po kolena" do - výšky, že bylo vidět přes stromy - právě pro tyto "úkazy" jsme tam jeli ...

.. prostě zas jedna dost dobrá dovolená :o)