14. červen 2014
Shodou několika okolností jsem zase létal na dobovém leteckém dni v Mladé Boleslavi - a takto se to stalo:
Někdy ve středu 11.června mi zavolal Zdeněk Kropáč (profesionální letecký mechanik na "naše malá" letadla a vlastník několika historických
plachťáků a spolumajitel jím zgenerálkovaného Brigadýra), že jim z jeho týmu vypadl jeden člověk na sobotní letecký den v Boleslavi
a jestli bych místo něho nechtěl tam letět dvouvlek, já s jeho VT-25 Šohaj a on se svým Z-24 Krajánek. Vůbec nebylo o čem přemýšlet a
souhlasil jsem a jen ať mi dodá nějaké instrukce co a jak.
Postupně jsme se domluvili, že jeho větroně jsou na Rané, tak v pátek odpoledne se poletí dvouvlekem z Rané do Boleslavi. V sobotu
dvouvlek na vystoupení a pak domů. To, že se tam bude přes noc se mi zrovna 2x nehodilo, protože v neděli jsem vezl model Skauta na
výstavu do poslanecké sněmovny a potřeboval jsem každou hodinu pro vyřešení kování na sestavení modelu - ale budiž - páteční večer by
se dal ošidit, když bude k dispozici sobotní a neděle dopoledne.
V pátek jsem, hned po práci, jel na letiště vyčkávat Zdeňka ještě s nějakou vlečnou. Jak plynul čas, a nic neletělo, přišla zpráva, že
mají problem s magnetama a odlet se odkládá na sedmou ranní. Tak jsem ještě s kamarády přeorganizovat plachťáky v hangáru, abychom jsme
je měli ve vratech a ráno se nezdržovali.
V sobotu ráno, někdy v půl sedmé, jsem ještě posílal Zdeňkovi sms, jestli už jim to letí - hned přišla odpověď, že právě vyjíždějí z
hangáru - ve Slaném.
Když jsem dorazil na letiště, otevřel jsem vrata hangáru, jako, že jsem připraven a na lavičce čekal na burácení velkého motoru -
přiznám se, že do deváté, než se tak stalo, jsem si ještě trochu zdříml.
Konečně jsme se v nějakých 9:20 vznesli - táhl nás, letos (Zdeňkem) zgenerálkovaný, Brigadýr L-60S v barvách, co kdysi létal, u
Československé lidové armády.
Cesta skoro neubíhala - trvalo celou věčnost, než jsme doletěli k Mělníku - letělo se kvůli Krajánkovi max 100km/hod - cesta trvala rovnou
hodinu.
Jen co jsme přistáli a přijeli pro nás místní pořadatelé, že někam "uklidíme" plachťáky, objevila se Dana Nováková s tím, že ona má
s námi letět trojvlek (s VT-116 Orlík). Než jsem dojeli na určené stojánky, už jsem organizoval, že si ten trojvlek napřed zkusíme -
vždyť jsem jej ani jeden z nás ještě neletěli, tak abychom si to vyzkoušeli na nečisto, než rovnou, na ostro, v programu - ono je to úplně
stejné jako dvouvlek, jen je tam ještě jednoho o plachťáka víc - ale proč nevyužít situace a neletět, ne?
Cestou na začátek dráhy, kde už byl připraven Orlík a trojvlekové lano se do toho vložil pilot Brigadýra, že cestou sem to s dvouma
plachtákama vůbec nestoupalo a že se mu i hřál olej tak, že měl vážné úmysly nás vypnout na letišti Sazená, které bylo po trati.
A navíc foukal docela silný vítr úplně kolmo (zprava) na dráhu a oproti Rané, kde v pokračování směru dráhy 22 bylo údolí, je zde pole
a v dálce les a vesnice - tak že neví-neví jestli a jak to zvládne.
Pro úspěšnost letu hrálo to, že při převleku v Brigadýru seděl ještě jeden člověk a bylo tam u dost zavazadel a v neposlední řadě, z nádrží
bylo odčerpáno alespoň 70kg benzínu.
Šli jsme do toho - a let byl v pohodě ....
Po přistání jsme se šli zaragistrovat, do kiosku na oběd a už byla jedna hodina, čas brífinku - takže oproti původnímu plánu,
aby vše bylo v klidu a pohodě, to vše byl docela kvapík.
Náš start měl být v 16:49 a vypnutí na vystoupení v 17:05.
Než nadešla naše chvíle, bylo trochu času si projít, co vše bylo vystavené - bylo toho opravdu hodně - tak jen letmo:
Letecký den zahájila trojce Gripenů a velice působivý byl průlet Spitfire, který vedl na křídlech dva Gripeny.
Zajímavé byly i staré automobily - jak soukromé, tak ze škodováckého muzea.
"Dvoumotoráky" L-200 Morava a Aero-45
Catalina - a její "vyvezení" z divácké stojánky, plus americká letadla 2. sv. války
Skybox - pravým jménem Flying Bulls - letos naposledy létající na Zlinech Z-50.
Skupina historických vojáků z 2. světové války inscenovala bitvu - teda spíš nálet.
Zatímco na ploše "zuřila bitva", my se pomalu připravovali k letu. Těsně před námi startoval Miloš Ramert s akrobatickým plachťákem
Lo-100.
.. prchající vojsko zabloudilo do našich připravených plachťáků a nataženého lana.
Celý program se postupně krapíček protáhl a minuta našeho startu se posunula zhruba na 1/4 na 6. Co jsme. připraveni, vyčkávali,
se otočil vítr - takže
namísto kolmo z boku to teď foukalo přímo do zad. Motoráky se okamžitě přizpůsobily, startovaly a přistávaly z opačného směru dráhy
- my neměli na vybranou - museli jsem do toho jít se zadním větrem.
Konečně na nás došla řada - let byl v pohodě ....
Po přistání do formace jsme plachťáky přemístili na stojánku před diváky a já se začal zajímat, jak se dostanu domů.
... a ještě starší "Švejkovská" skupinka historických vojáků ....
... a hnedle na závěr - vůbec nejhistoričtější letadla - Grade a Metoděj Vlach.
... A se mnou to bylo tak - že Zdeňkův manšaft zůstával na hangárpárty a domů se vraceli v neděli ráno. Já potřeboval ještě doladit
model Skauta a v neděli odpoledne jej odvézt do Prahy. Domluvili jsme se tak, že oni si v neděli přelétnou jednoho plachťáka a druhého
tam nechají na jindy a že tam byl spřátelený Meta Sokol z Kladna, tak ten mě hodí na Ranou.
Zpočátku byl trochu nával na to, dostat se na druhou stranu dráhy, kde byla letadla návštěvníků - jezdila tam jedna dodávka, která
dávala přednost provozu na dráze, čímž neustále někde stála a každou chvíli nabírala cestující úplně někde jinde. Podařilo se domluvit,
že byly na chvilku
zastaveny vzlety a přistání a velká skupina lidí pěšky přešla dráhu ke svým letadlům.
Let "Meťákem" bylo jinčí kafe - ten letí 200 ...
.. a cestou - ta panoramata ...
.... a závěr - konec dobrý - vše dobré. Dobový letecký den v Mladé Boleslavi je vždy na vysoké úrovni - jen teď byla škoda, že jsem
nemohl zůstat na hangárpárty, která je dalším velice hodnotným zážitkem .... třeba zas příště nebo jinde ....