ČTYŘDENNÍ VÝLET NA LYSOU HORU A OKOLÍ - 10. - 13.5.2012
ČTVRTEK 10.5.
Odjezd z domova - ráno, lehce před osmou.
Hurá po dálnici - s lehkými zastávkami na odpočívkách. Cestou tam jsme si naplánovali hrad Štramberk a muzeum v Kopřivnici.
Prohlídka Štramberka, byť z původního hradu zbyla pouze jediná věž, se krapíček protahla.
Kromě věže, zvané "trůba", která funguje jako rozhledna, jsme ještě navštívili muzeum Zdeňka Buriana, který se zde narodil a
nějakou dobu působil a jednu z mnoha místních cukráren.
Jelikož čas pokročil tak, že bychom v nedaleké Kopřivnici neměli dost času na prohlídku TATRA-muzea, tak jsem ještě setrvali
ve Štramberku a zašli se projít do "Národního sadu", kde je mj jeskyně šipka, ve které byla roku 1880 nalezena část čelisti
neadrtálského dítěte.
V podvečer jsem dorazili do "našeho" penzionu "Pod Žorem" na kraji obce Krásná, okres Frýdek-Místek, v údolí potoka Mohelnice,
v podstatě severně v údolí pod Lysou horou.
Ubytováni jsme byli v hezkém podkrovním pokoji s vlastní sociálkou.
PÁTEK 11.5.
Podle předpovědi mělo být posledním dnem hezky - v sobotu mělo už pršet a ochladit se. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, celodenní
tůrou zdolat Lysou horu vysokou 1323m. Náš penzion se necházel zhruba v nadmořské výšce 498m - což činilo převýšení 825m. Z různých
doporučení na netu jsme si vybrali "mírnější" trasu - a to - autem dojet k chatě Vysalaje, která je 780mnm, čímž si převýšení
zmenšíme na "pouhých 543m, a tam odtud po červené, 8,5km, na Lysou horu.
Cesta byla příjemná - většinou se šlo lesem mezi různě roztroušenými chatkami, jen závěrečné stoupání bylo krapíček strmější.
Těsně po vrcholem byly v lese ještě zbytky sněhu .....
.. ale zdolání vrcholu stálo za to .... to byla panoramata ....
... v dálce by vidět Kriváň s ještě znatelnými zbytky sněhu, a když jsem se pozorně zadívali ještě dál, tak se dala rozeznat
silueta zasněžených Vysokých Tater.
V kiosku jsme si dali kofolu a vydali se zpět. Nazpátek se šlo lépe - ještě že tak - celková tůra byla zhruba 20km.
SOBOTA 12.5.
Ráno bylo zataženo a základny mraků byly zhruba v polovině výšky okolních kopců. Dnes bychom tu Lysou horu snad ani nenašli -
bloudili bychom v mracích (mlze)sem a tam.
Původně jsem měl připravenou trasu na Slovensko - Bytča - Lietava - a termálky v Rajeckých Teplicích, ale nakonec jsme se
rozhodli pro zříceninu - prý největší v Čechách, Hukvaldy a okolí.
Tamní zřícenina hradu je opravdu rozlehlá a je, na malém vrcholku, obklopena oborou s vysokou zvěří. Nějaké daňky jsme i viděli.
Jen to počasí se zepsulo - chvílemi poprchávalo a když se spustil větší dešť, tak jsem se přes hodinu schovali v jedné komnatě,
kde byla opravena střecha.
Zrovna ten víkend tam probíhaly nějaké oslavy ... městské dny, či co - takže kromě stánků s medovinou, langoši a podobně, na hradě
doprovodný program se šermíři a v kapli hráli muzikanti.
Už cestou na hrad jsme si všimli ukazatelů na výstavu - expozici tropických rostlin a motýlů. Cestou zpět, se zastávkou u
langoš-stánku jsem se tam vypravili.
Trošku nás zaskočilo, jak to vypadalo - ale opravdu to stálo za to:
Zazvonilo se u vrátek rodinného domu, který byl normálně v ulici. Přišel otevřít pan domácí, kterému se platilo 60Kč vstupné za
osobu a poučil nás, kam se máme jít podívat. Bylo to v přilehlém (docela malém) skleníku - tam bylo i několik mluvících papoušků ...
.... na verandě - výstava velkých barevných motýlů v prosklených krabicích, na zahradě (taky nikterak velká - běžná k domku
uvnitř města) - venkovní exotické rostliny .....
a v podkroví - to bylo nejzajímavější - střecha plná střešních oken a v podkroví bylo mnoho všelijakých cizokrajných rostlin.
Tímto jsme vyčerpali celý den a vrátili jsem se akorát na večeři.
NEDĚLE 13.5.
Nedělní ráno bylo vcelku chladnější - z Lysé hory dávali teplotu -4,3st, oproti 21st před dvěma dny, kdy jsme tam byli.
Sbalili jsme saky-paky a po snídani vyrazili směrem k domovu.
Cestou jsme se zastavili ještě v kopřivnickém technickém muzeu.
Tou dobou tam ještě k tomu byla umístěna výstava reprodukovaných obrazů Karla Gotta.
No a co se týče expozice značka TATRA - jako její příznivec - hezké - hned u vchodu je replika prvního "auta" v
Rakousku-Uhersku, Präsident
No, vybral bych si tam ....
.. u stropu visel zavěšený dvouplošník TATRA 131 - licenčně vyráběný Bücker Bü 131 ... v dnešní době se podle této licenční
dokumentace v Polsku vyrábějí "novostavby" těchto Bückerů .. ty jsem potkal na Hahnweide.
Původní znak Schustalovy fabriky na kočáry
V oddělení nákladních vozů jsou například vítězná dakarská TATRA Karla Lopraise z roku 1988 nebo upravená TATRA 805
Zikmunda a Hanzelky.
A dojem? - Jelikož TATRA je jednou z nejstarších automobilek na světě (funguje od roku 1850), tak jsem očekával trochu víc.
Je jasné, že na místě nemůže být srovnání s Mercedes muzeum, kde jsem před pár lety byl, ale zde to bylo také moc hezké, ale
přišlo mi to poněkud chaotické - chyběl nějaký system jak šel postupně vývoj. Ze začátku, hned po vstupu do expozice sice
upoutal Präsident, ale jinak se dalo jít do všech směrů a po chvilce člověk ztratil přehled, kde všude byl a jestli jde
časem v před, nebo nazpátek.
Ale i tak to rozhodně stojí za to! Vše je v novém objektu, čisté, světlé, prostorné, exponáty v perfektním stavu, plno obrazovek,
kde si návštěvník může vybrat a spustit výklad.
Cestou domů jsem se ještě krátce zastavili u Jezernického viaduktu, mezi Hranicemi a Lipníkem.
... byl to hezký výlet, trochu náročný .. počasí také ulezlo ... jen trochu ta dálka .... celkem 1098km ...